To „cvaknutí“ v mojí hlavě…

Je konec listopadu a já jedu do města, podepsat dokumenty na úřad. Jede se mnou i Mišák, který si spokojeně chrupká v autosedačce. V tento den má přesně jeden rok. Rok, co se narodil v autě před porodnicí v Brně.

A já mám slzy v očích a přemýšlím, co vše se za ten rok změnilo.

To „cvaknutí“ v mojí hlavě…

Změnilo se asi hlavně moje myšlení. Ani nevím kdy to bylo a jak se to stalo. No možná to bylo ve chvíli porodu, kdy jsme jeli do porodnice.

Já ležela na zadním sedadle auta,  rukou držela hlavičku miminka, která se drala na svět neskutečnou rychlostí a prosila jsem ho, aby ještě chvíli s tím vykouknutím do mrazivého rána počkal a nenarodil se v autě. Mišák se ale přemluvit nenechal.

Někdy během toho roku, v tom kolotoči péče o dvě malé děti, jsem začala cítit potřebu dělat něco navíc a najít si aktivitu jako odpočinek od dětí. Impulz ke mně přišel se zajímavou a novou kosmetikou – najednou jsem viděla otevřené dveře a cestu. Cestu ke kráse, k podnikání i seberealizaci. Byla to příležitost změnit svůj život a současné také pomáhat druhým.

S mou péčí dávám ženám i kus sebe a svého srdce

Když přijde klientka, tak v rámci osobní profilace neřeším jen její pleť, ale také zdraví a životní styl, protože to všechno spolu souvisí. Díky tomu pak dokážu ženám účinně pomoci. Miluju ten osobní přístup a budování vztahu se ženami.

A protože zatím nemůžu a ani nechci pracovat naplno, tak jsem propojila své podnikání s dalšími aktivitami a on-line marketingem. Jsem aktivní na Facebooku, píšu blog, dělám reportáže… A pomáhám v rámci své práce i jinak – spolupracuji s Diakonií, která se stará o postižené děti i dospělé. (Reportáž o tom, jak jsem líčila ženy s postižením v Diakonii v Brumovicích ZDE  nebo v článku na Blogu.).

Mějte oči otevřené

Příležitosti jsou všude kolem nás. Využívejte otevřených dveří a impulzů, odložte na chvíli strach a výmluvy.

Třeba se k Vám dostane poukaz ke mně na kosmetické ošetření nebo líčení, tak neváhejte a přijďte za mnou.