Jeden den – úhel pohledu

Rozhodni se, jaký bude tvůj den

Líčila jsem na jedné akci, kam přišlo docela málo lidí.

Na místě jsem zaslechla, že lidi, kteří se tam na chvíli stavili, byli zklamaní, že je na místě málo stánků a atrakcí.

Říkám si: Cože? To jsou nevděčníci!!!

 

Nevděčníci! 

Běží mi hlavou tyto myšlenky: No Ti lidi nejsou normální, to si jako ničeho neváží! Mají být rádi, že je tu nějaká akce a když už přišli, tak si ji přece musí užít.

Je to jen o jejich nastavení v hlavě! Vždyť to můžou ovlivnit, jak svůj den budou vnímat!

Protože pak jsou i dny, kdy nemůžete ovlivnit vůbec NIC.

Váš den může vypadat i takhle:

Ráno vám rodina sdělí nějakou hodně špatnou, smutnou a tragickou zprávu

Jaký je pak tento den?

Je mi blbě. Padají mi z rukou věci… a ze skluzavky děti… nedaří se mi dokončit ani obyčejný nákup potravin. Ale v tu samou dobu si uvědomuju, co všechno dobrého v životě mám (a jsem za to vděčná).

Asi se mi ten protiklad nějak propojil… Kdyby to tamti lidi věděli, zažili, pak by si vážili i maličkostí!

Jasně, je to trochu divný srovnání a nesmyslné hodnocení…

A POZOR – Když vám NĚJAKÁ SITUACE někde uvnitř brnkne a rozehraje nějakou reakci (TŘEBA VZTEK), tak je to nejspíš něco, co sami řešíte (a často si to nechcete přiznat).

Možná jsou tohle i moje pocity – nenaplněná očekávání.  MOJE ZRCADLO!!!

A místo abych si hleděla svého, tak přemýšlím, nad nějakýma cizíma lidmi o kterých nic nevím…

Je to moje zrcadlo. Po akci jsem se necítila moc dobře: celý den na nohách, umluvená, unavená a také vnímám nějaká moje nenaplněná očekávání. A proto asi  řeším cizí remcání!?  To co říkám o těch lidech, to jsou v tu chvíli moje pocity. Jsem naštvaná na nějaké anonymní lidi nebo na sebe, že jsem z té akce tak trochu zklamaná JÁ? 

Ale tady vůbec nejde o žádný lidi!

Už to znám… a znám právě sama sebe – co mi to říká, proč mi to vadí?

Tak to zkouším nijak nehodnotit. Dám tomu čas a nějaký časový odstup. Ráno moudřejší večera! Určitě je dobré se zaměřit pouze sama na sebe a na pozitiva toho dne:  co se povedlo, co se mi líbilo, s kým jsem mluvila.

Jen si tu blbou situaci nebo pocity zvědomit/uvědomit a podívat se na to z více úhlů.

A mně to už cvaká v hlavě hodně rychle… dopřeju si nadhled a odstup…

Dám si tam tu mou optiku smrti, která mi hned ukáže krásy života, hodnotu okamžiků i malé radosti.

Je dobré žít s optikou smrti (vědomím smrti)?

Není to myšleno jako hrozba smrti. Když je to vaše životní zkušenost a přidá se i určitý nadhled, tak pak každou situaci hodnotíte z více úhlů a také z pohledu té možné smrti – dává mi to obrovskou svobodu a pocit klidu.

Vím, že nejsem nikdy v pozici, abych někoho soudila. Každý máme svůj život, svou cestu, problémy, starosti i radosti. A to vše pak ovlivňuje naše vnímání, prožívání, ale i rozhodování. Tak je to v pořádku.

Ještě jeden příklad:

Kamarádka byla na jedné vesnické rozhledně. Bylo jaro, ležela v trávě, užívala si sluníčka, přírody, klidu… přijela tam rodinka a hned začali všichni remcat, že je to nuda, nic tam není zajímavého… Jenže ono tam toho je hromada! Jen se rozhlédnout!

TOHLE UŽ JE ONO – TO JE ŽIVOT!!! RODINA, PŘÍRODA, maličkosti…

život není honba za „něčím“ nebo za štěstím. Není možné být pořád a trvale šťastní.

 

Cituji Jiřího Charváta:

Naštěstí jsou tu babičky a jako vždycky (až už to začíná být otravné) mají pravdu: „Buď vděčný za to, co máš, a raduj se z maličkostí.“

Když se naučíte pracovat s pozorností a poskládáte si své dny z drobných úkolů a odměn, výzev a potěšení, zjistíte, že se nemusíte radovat jen 2× do roka, když si zrovna berete lásku ze základky nebo jste právě vynalezli lék na celulitidu, ale můžete svůj mozek sprchovat na denní bázi.

Read more at https://iwrite.cz/splouch-aneb-proc-nikdy-nebudete-stastni/#O5rtdAZuhWLEOHvV.99

Šplouch! aneb proč nikdy nebudete šťastní

Co s tím?

MŮŽETE SI VYBRAT SVŮJ POHLED

Začni sám u sebe a neřeš druhé!

  • Těšit se nebo netěšit se? Těšte se! A těšte se i z toho těšení, užívejte si svou cestu životem.
  • Rozhlédněte se, zastavte se. Vnímejte maličkosti.
  • Dejte si čas a odstup.
  • BUĎTE VDĚČNÍ.
  • A dokonce i v blízkosti smrti lze vidět pozitiva – vyčistí vám hlavu a upraví pohled na život.

 

 

 

 

Jako kosmetička vím, že kosme(ceu)tika umí změnit život. Mám v rukou špičkové produkty, které díky patentované technologii jsou na trhu unikátní. Umím řešit a vyřešit Vaše starosti s pletí i problémy pokožky celého těla. Můj příběh si přečtěte zde>>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.